EUR  |  Košík 0 ks
<>

TEXTIL

INTRO 8 - 2019 - BŘEZEN

Formát vydání 230 × 295 mm, rozsah 132 stran
Vytištěno na nenatíraný ofsetový papír
Jazyk vydání čeština


Cena s DPH




EDITORIAL

Přátelé,

když se na začátku roku 2019, který se už přehoupl do jara, ohlédnu za ediční řadou INTRA, vidím, že poslední dobou měkneme. Dejme tomu, že dřevo na podzim roku 2016, kdy vyšlo první číslo tehdy fungl nového časopisu, by bylo možné ještě za měkký materiál považovat, pak jsme sice postupně přitvrdili – na řadu přišly beton, pálená cihla, kámen, kov, sklo – avšak na konci loňského roku to už byl plast a těsně před Vánoci rostlina. No a z mého pohledu je vrcholem měknutí předkládaný textil.

Nevím, jestli v této historii existuje nějaký vzorec, který lze zobecnit. Myslím, že ne, ale hodilo se mi to, abych vás upozornil, že za INTREM už stojí pěkná řádka baráků, textů a rozhovorů…

U textilu a jeho vztahu k architektuře jsme se nejprve dost zabývali i tím, odkud kam se smíme pohybovat, jak velcí budeme puritáni. Terminologická nevyjasněnost mezi textilem a tkaninou, navíc pak plastovou matérií, zatíranými textiliemi a dokonce kovovými kroužky proplétanými do podoby závoje přehozeného přes dům byla a ještě stále je ne zcela uzavřená. Při výběru staveb jsme však zjistili, že se chceme omezovat co nejméně, a proto na stránkách časopisu následuje celá škála různých textilních materiálů a jejich využití.

Polohopisně jsme se dostali do hlubin moře i do vesmíru díky skafandrům, z deště pod okap (viz úvodní slovo o deštníku), od mongolské jurty po nejvyšší věž v Německu.

Mě osobně baví i vědomí, jak široké rozpětí profesionality se při skládání čísla objevilo. Nemůžu se s respektem nezmínit o kolegyni, bývalé studentce mongolistiky, kterou okolnosti připravily o notebook, a proto celý text o historii jurt pro nás napsala na mobilu a česky. Na opačném pólu stojí superprofesionálně zorganizovaná kancelář Wernera Sobka a jeho vstřícní kolegové (i on sám). Přípravy rozhovoru s ním se aktivně zúčastnilo jen na naší straně pět lidí v čele s Alešem Vojkůvkou a na německé nejméně dva další, spíš ale víc.

Na konci časopisu taky najdete výborný text o textilkách na Liberecku. Tenhle zmizelý svět mě přivedl ke vzpomínce na moje poměrně rané dětství, kdy se v Praze ještě šilo u švadlen nebo doma a moje máma i babička chodily tu a tam nakupovat látku. Takový obchod specificky voněl, prodavači vždycky tichým a klouzavým pohybem sundali štůček látky z regálu za zády, položili ho na pult a typickým hmatem jej nadhazovali a zároveň rozvinovali. Na hraně pultu byl připevněný dřevěný metr, nebo ruční dřevěný půlmetr s mosazně okovanými lesklými konci podsunovali do záhybů látky tak šikovně, že vždycky vyměřili přesnou délku. A pak se nebáli střihnout!

Martin Verner, šéfredaktor


+číst více
1/ Editorial

4/ Deštník

6/ Testovací věž v Rottweilu

18/ Werner Sobek

26/ Zastíněný dům

34/ Tkaná pocta Candelovi

40/ Vlákenné struktury

46/ Architektúra digitálnych stehov

52/ Zahraniční inspirace

54/ Modrá Ariadnina nit

60/ Tržiště ve Vodici

68/ Drátěná košile v Bahrajnu

78/ Jurta

84/ Kupole Charlevoix

92/ Rozhraní – rozhovor s Petrem Hájkem

98/ Kongresové centrum Vegas Altas

108/ Obchod s obuví v Poznani

112/ Inez Tuschnerová

116/ Textil na severu

122/ Oblek, koberec a stan

124/ Nejlevnější cesta do vesmíru - komiks

126/ Materiály a technologie
Tento web používá cookies - více informací. Pokračováním souhlasíte s jejich použitím.