INTRO 30 však není jen časopisem o mostech. Prostřednictvím rozhovorů s předními architekty, urbanisty a inženýry ukazuje, jak vztah města k vodě ovlivňuje každodenní život jeho obyvatel – kudy se pohybujeme, kde se setkáváme, jak chráníme své dědictví a zda dokážeme z řeky vytvořit živou součást města.
Pro toto číslo se podařilo získat mimořádnou sestavu českých i světových osobností. Patří mezi ně Miroslav Šik, dlouholetý profesor ETH v Curychu a jedna z nejvlivnějších postav švýcarské architektury, nebo Rafi Segal, profesor architektury a urbanismu na MIT. O proměně Kodaně ze znečištěného a dopravou zatíženého města v místo cyklistiky, koupání a života u vody vypráví Jesper Henriksen, ředitel dánského studia Dissing+Weitling.
Silnou část čísla tvoří rozhovory s předními mostními inženýry. Ian Firth patří mezi nejuznávanější světové mostní konstruktéry, Jürg Conzett ve své práci propojuje inženýrství, architekturu a krajinu a Laurent Ney stojí za mezinárodním studiem Ney & Partners. Švýcarský inženýr Andreas Galmarini se vrací ke sporu o vyšehradský železniční most a vysvětluje, proč otázka jeho zachování není pouze technickým problémem, ale také rozhodnutím o tom, jakou hodnotu přikládáme vlastní historii.
Ústřední českou realizací je nový Dvorecký most, jehož příběh přibližuje rozhovor s architektem Radkem Šímou. Číslo představuje také kodaňskou cyklolávku The Bicycle Snake, stanici Køge Nord, lávku zavěšenou pod historickým železničním mostem v Albi nebo připravované propojení Roztok a Klecan.
INTRO 30 ukazuje, že rozhovor o mostech je ve skutečnosti rozhovorem o městech a společnosti. O tom, jak se pohybujeme, kde trávíme čas, co se rozhodneme zachovat a jaké prostředí chceme předat dalším generacím.
Formát vydání: 225 × 285 mm
Rozsah: 144 stran
Jazyk vydání: čeština
Cena: 229 Kč
Vytištěno na nenatíraný ofsetový papír
EDITORIAL
Voda vždycky vytvářela hranice. Přirozené, geografické, někdy i mentální. Města se k ní obracela čelem, když kolem ní budovala infrastrukturu nebo průmysl, ale zároveň zády, když vymezovala své hranice a místa, kam se příliš nechodí. Taková hranice se začne proměňovat ve chvíli, kdy ji přemostíme. Najednou už nejde jen o překonání řeky. Jde o vztah dvou břehů, které se do té doby možná jen mlčky pozorovaly.
Most totiž není jen technická konstrukce. Dokáže aktivovat celé území, přesměrovat pohyb lidí, otevřít nové možnosti veřejného prostoru nebo naopak potvrdit staré nerovnosti. Někdy se stává horizontální ikonou města, jindy téměř neviditelnou infrastrukturou. A někdy může být dokonce další obytnou vrstvou města — místem setkávání, pobytu i každodennosti.
Nyní je vám asi už jasné, kdo je kurátorem tohoto čísla. Ačkoli jsem si původně myslela, že se bude prát o beton, Petr Tej sáhl bez váhání po vodě. A téma si vyložil po svém: s důrazem na konstrukční odvahu, technologii i budoucnost mostů jako živé součásti města. Díky tomu vznikl soubor rozhovorů s českými i světovými osobnostmi, které obor mostního stavitelství posouvají daleko za hranice běžného technického uvažování.
A možná právě to pro mě bylo během práce na tomto čísle největším překvapením: totiž že mosty ve skutečnosti nevznikají tam, kde hranice jsou, ale tam, kde jimi být přestávají. V ten okamžik se z řeky stává spojnice namísto překážky. V tu chvíli si architektura, infrastruktura i město začnou klást nikoli otázku, co odděluje jeden břeh od druhého, ale co se může stát, když se oba konečně propojí. Rozhovor o mostě se tak vlastně téměř vždycky stává rozhovorem o společnosti.
Tereza Šváchová
číst více