V krajině ubývá místo pro přírodu.
Přihlížet, nebo bojovat?
Touto otázkou otevírá letošní speciál magazínu INTRO jeho kurátor Zdeněk Fránek. Číslo se věnuje architektuře, která neválcuje krajinu, ale snaží se s ní vést dialog.
Najdete v něm stavby respektující přírodní procesy – od skromných staveb z lokálních materiálů, přes domy odolné vůči extrémnímu klimatu, až po architekturu, která se doslova noří do krajiny.
Téma udržitelnosti doplňují rozhovory s lidmi, kteří hledají cesty, jak žít a stavět citlivěji. Ne jako trend, ale jako nutnost.
Formát vydání 225 × 285 mm, rozsah 144 stran
Vytištěno na nenatíraný ofsetový papír
Jazyk vydání čeština
Cena 229 Kč
EDITORIAL
Zdeněk Fránek přijal kurátorování speciálního čísla Venkov tak samozřejmě, až jsem měla pocit, že otevírá dveře do prostoru, který obývá už dávno. Aby taky ne. Mezi velkými městy a venkovem pendluje nejen ve svém profesním, ale i osobním životě. My ostatní jsme ho vzápětí zasypali otázkami, jež na první pohled vypadají jednoduše: Co je vlastně venkov? Kde končí a kde začíná krajina? Jak vypadá venkov náš a ten za hranicemi?
Rychle se ukázalo, že naše představa venkova je možná až příliš středoevropská – pevně ukotvená ve zkušenosti, kterou považujeme za univerzální jenom proto, že ji důvěrně známe. Tak jsme si položili další otázku: Co se stane, když vedle českého horizontu osázeného bramborami položíme venkov Jižní Ameriky, kde má hlína jinou barvu a vzdálenosti jinou logiku?
Nešlo nám o exotiku. Spíš o to, jestli nás pohled „odjinud“ dokáže přimět podívat se na to, co máme před svým prahem, znovu. Jinak. Jestli třeba zjistíme, že venkov je méně záležitostí místa a více otázkou způsobu, jakým vnímáme prostor mezi budovaným a přírodním. Venkov je totiž nepřenositelný, je ryzí, nelze se za něj schovat. Nic se tam neututlá.
Tohle číslo nechce přinášet definice. Chce nabídnout otevřené pole – to naše, cizí, blízké i vzdálené. A ukázat, že venkov nikdy není samozřejmost. A kolikrát o něj bojují i ti, u nichž byste to vůbec nečekali.
číst více