EUR  |  Košík 0 ks

Publikovaná čísla


<>

SKLO

INTRO 16 – 2021 – ŘÍJEN

Přišli jsme na svět, když na nás svítila skleněná žárovka, jako novorozenci jsme občas dumlali skleněnou lahev s dudlíkem, první sluneční paprsky přicházely přes skleněnou okenní tabuli, ve skleněném zrcadle jsme poprvé viděli svoji tvář, rozbitá sklenička poprvé pořezala naše ruce a skleněný střep byl příčinou propíchnutého kola. Sklenice s pivem či vínem pozorovala náš vstup do světa radostí dospělých. Sklo nás provází po celý život a nikdy nemá pevnou strukturu, i když si myslíme, že ano. Stále pomalu teče. Je účelné, krásné a ze všech vyjmenovaných zkušeností víme, že je i nebezpečné.

Formát vydání 230 × 295 mm, rozsah 144 stran
Vytištěno na nenatíraný ofsetový papír
Jazyk vydání čeština


Cena s DPH




EDITORIAL

Přátelé,

i když vůbec nevím, jestli mi dnes už možná nekorektní slovo indián – použité v titulku – neomlátí nějaký čtenář o hlavu, risknu to. Vinnetou je Vinnetou. Proč o svých oblíbených indiánech ale mluvím, zjistíme až později. Se skláři je to jiná, ti souvisejí s tématem INTRA, které se tentokrát opět věnuje sklu.

Na začátku léta jsme si udělali pracovní, dalo by se říct teambuildingový výlet do Nového Boru a okolí. Prostě jsme se vydali mrknout se na nyní už slavné sídlo firmy Lasvit od ateliéru ov-a. A tamní kolegové nás také vzali do sklárny v Lindavě.

Skláři jsou elitou mezi dělníky, stojí na pomezí mezi řemeslníky a umělci. Sledovat je při práci je paráda. Měli jsme tu čest něco takového chvíli pozorovat. A právě v lindavské sklárně jsme narazili na hlasitého Luigiho. Luigi je pomocník. Postava jako strýček Pepin z Hrabalových Postřižin. Ujali se ho místní skláři, když ho objevili na ulici. Pomohli mu, přivedli ho mezi sebe. Luigi se zapracoval a jejich čin jim splácí pracovitostí a humorem. Vedle vnějších znaků je na tomto příběhu nejzajímavější jeho lidský rozměr. Luigiho osud určila dobrá vůle několika lidí.

A teď se dostávám k těm indiánům. Když třídní učitel mého syna vypouštěl své oktavány na červnovém maturitním večírku do světa, rozloučil se s nimi příběhem: Indiánský dědeček kolem sebe shromáždil malé děti svého kmene a vyprávěl jim. Máte v sobě dva vlky, řekl. Jeden je plný závisti, zloby a lenosti. Druhý je hodný, spravedlivý a pracovitý. S oběma vlky musíte žít. Ale dědečku, ptaly se děti, který vlk přepere kterého? Který vlk v nás zvítězí? Zvítězí ten, řekl jim starý indián, kterého budete krmit.

Jak je vidět, platí to nejen mezi indiány, ale také mezi skláři v Lindavě.

Martin Verner


+číst více
1/ Editorial

4/ Úvodní slovo

6/ Vladimír Kopecký

12/ Fakulta humanitních studií v Praze

22/ Obchodní blok La Samaritaine

30/ Dům u lesa a rybníka

38/ Krystalické lávky

46/ Se sklem ještě nekončíme

51/ Bezpečnost umělecky zpracovaného plochého skla

54/ Krematorium pro zvířata

62/ Jihočeská vědecká knihovna

70/ Zahraniční inspirace

72/ Skleněné žiletky ve Vratislavi

78/ Bouda ve skalách

86/ Kapky v krajině

92/ Sklo a transparence v japonské architektuře

98/ Translucentní skořápka

104/ Sklo v architektuře osmdesátých let

110/ Kolektivní dílo Sipralu

114/ Zápisky lovce domů

116/ Materiály a technologie

144/ Ohlédnutí