EUR  |  Košík 0 ks
Architektura

Zelenější a kompaktnější města jako odpověď na klimatické změny


Živá kancelářská a průmyslová budova Liko-Vo
Tisková zpráva, 23.8.2019
Archiv firmy
152 vidělo         3 se líbí




Vysychání a přehřívání měst patří k nejvážnějším problémům dneška. Abychom jim mohli čelit, stačí změnit myšlení a znovu se naučit to, co uměli už naši předkové – využívat vodu, zem, slunce a vzduch ke svému prospěchu, avšak za pomoci moderních technologií.


Stavět hustě a do výšky


V Česku se každý den zastaví na deset hektarů půdy. Při plánování nových čtvrtí je třeba si uvědomit, že hustší zástavba i výstavba do výšky znamenají úsporu prostoru, nižší veřejné výdaje na služby a také – pokud jde o lokality, které jsou obslouženy veřejnou dopravou – i méně individuální dopravy, a tím i méně CO2.
Protože budovy ve městech často fungují jako radiátory, je vhodné využívat veřejná prostranství k vysazování stromů a budování vodních prvků, které napomáhají ochlazování ovzduší. Například platan dokáže za den odpařit asi 150 až 200 litrů vody a právě její odpařování způsobuje ochlazování vzduchu. Města a investoři musejí budovat vodní prvky a prostřednictvím vsakovacích těles a retenčních a akumulačních nádrží se snažit, aby dešťová voda neodtékala bez užitku do kanalizace.


Zelené střechy a fasády


Ekologickým řešením přehřívání měst se v posledních letech stávají takzvané zelené stavby. Střechy osázené zelení dokážou v létě ochránit byty před horkem a v zimě před chladem, ochlazují a zvlhčují vzduch v okolí bytových domů, pohlcují prach a snižují hlučnost. Jeden metr čtvereční zelené fasády nebo střechy navíc dokáže zadržet až 38 litrů vody a teplotní rozdíl mezi plechovou a zelenou střechou činí 40 stupňů Celsia. Zejména v případě extenzivních (bezúdržbových) střech nejde o opatření nijak investičně ani provozně nákladné a developery většinou není potřeba k jejich využití nutit.



Jeden metr čtvereční zelené fasády nebo střechy dokáže zadržet až 38 litrů vody a teplotní rozdíl mezi plechovou a zelenou střechou činí 40 stupňů Celsia.


Nápad zakomponovat zelené střechy do Pražských stavebních předpisů (PSP) jako povinnost proto není ideální. „PSP nově definovaly dříve neexistující požadavky na stromořadí a výsadbové pásy. To je jejich hlavní úkol. Míru zeleně na stavebních pozemcích v Praze určuje stávající územní plán. To je myslím dostatečné,“ soudí Pavel Hnilička, jeden z autorů PSP a člen Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR). Navíc v momentě, kdy by se paušálně zavedlo, že střechy mají být zelené, první, kdo řekne, že to není možné, bude památková péče.
Tématem se v poslední době stávají také zelené fasády. V jejich masovém rozšíření zatím brání jejich konstrukční, investiční a údržbová náročnost. To může být problém například u bytových domů, kde se na správě společných prostor musejí dohodnout někdy i desítky majitelů bytů.


I v Česku už ovšem vznikají projekty, na kterých investoři spolupracují s výzkumníky z univerzit a snaží se nalézt řešení, která by byla komerčně udržitelná a co možná nejvíce „samoobslužná“. Na jednom takovém spolupracuje Zdeněk Fránek, architekt a člen SAR. Ve Slavkově u Brna navrhl pro firmu Liko-S „živou“ kancelářskou a průmyslovou budovu, která využívá k zavlažování zelených střech a fasád zadrženou dešťovou i pročištěnou odpadní vodu. „Chlad, který z takové fasády vyzařuje, je úžasný. Naopak u skla bývá padesát i více stupňů. A ten feeling, jak se z ní vypařuje voňavá voda, která kupodivu teče přes kořenovou čistírnu ze sociálek a z kuchyně dokonale vyčištěna… Jako louka nastojato,“ říká Fránek.



Živá kancelářská a průmyslová budova Liko-Vo


Řešení hledá i Praha


Po vzoru západních měst se k odpovědnosti za životní prostředí a klimatickou změnu přihlásila i Praha. Krátce před letními prázdninami přijali zastupitelé ambiciózní závazek, že do roku 2030 hlavní město sníží množství emisí oxidu uhličitého o 45 procent a do roku 2050 by metropole měla být zcela bezuhlíková. Jak toho dosáhne, zatím není jasné. Mluví se o výstavbě bioplynové stanice, zavedení mýta v centru města, odebírání zelené elektřiny či podpoře elektromobility. Praha chce šetrněji hospodařit s dešťovou a odpadní vodou, podporovat zelené střechy nebo sázet stromy.



Praha chce šetrněji hospodařit s dešťovou a odpadní vodou, podporovat zelené střechy nebo sázet stromy.




FacebookSdílet
Líbil se vám článek? Nemusíte dávat like, dejte nám
o tom vědět kliknutím na ikonku srdce.
Facebook






Podobné články







< zpět na přehled článků


Tento web používá cookies - více informací. Pokračováním souhlasíte s jejich použitím.