EUR  |  Košík 0 ks
Voda

VÝZVA ČESKÝM ARCHITEKTŮM


Zdeněk Fránek, 24.11.2019
INTRO 10 - Voda
1175 vidělo         27 se líbí




Kolegové architekti!
Spolu s našimi předchůdci i následovníky jsme zodpovědní za zastavování krajiny, za tvorbu našich měst i jednotlivých staveb a jejich souladu s místem. A jsme spoluzodpovědní za důsledky naší činnosti na zemském povrchu. Upřednostňujeme estetiku nad etikou a tento trend je třeba zvrátit.


Nečekejme, až nás naše stavovské organizace vyzvou k akci, jak to již udělaly téměř všechny světové stavovské organizace. Nedočkali bychom se. Nespoléhejme ani na pouhé přípojky vody do našich staveb. Všimněme si, jak s vodou pracovali naši předkové v historických a lidových stavbách, jak vodě rozuměli. Všimněme si, jak s vodou pracovali a pracují největší mistři architektury jako Frank Lloyd Wright, Le Corbusier, Luis Barragán, Louis Kahn, Alvar Aalto nebo Jean Nouvel. Jak jsou jejich stavby utopeny v zeleni, která nejlépe, nejúčinněji, nejlevněji vodu chrání, čistí, distribuuje. Žádná sebedokonalejší technická zařízení nám, opilým technickým pokrokem, nezaručí lepší ochranu budov a jejich okolí před přehříváním než rostlinný pokryv a správný vodní režim.





TEĎ JDE O VODU


Architekti, urbanisté, zahradní architekti, designéři, umělci a studenti, vezměte do svého repertoáru pár následujících zásad:


Vnímejme vodu na našich stavbách a v našem prostředí. Vraťme do architektury kašny, pítka, potůčky, vodní hladiny, ale i nádrže na vodu, rybníky, mokřady. Voda, kterou si koupíme z vodovodu, je naše, nezbavujme se jí. Čistění vody není složité a voda znamená život.


Braňme stromy a zeleň na našich stavbách, kolem staveb a v krajině. Jsou to živí tvorové, na kterých jsme závislí. Jedině dostatek zeleně dokáže prokazatelně zabránit změnám v přírodě způsobeným člověkem.


Braňme kácení starých stromů, přičiňme se o sázení co největšího počtu stromů a jejich zakořenění, tedy i o zajištění vody na jejich zálivku. V posledních desetiletích zmizelo největší množství stromů za celou existenci našeho území. Nevěřme, tvrdí-li takzvaný odborník, že strom má své odžito. Jistě vydrží ještě více než ten, kdo jej odsuzuje k smrti. A i po smrti strom slouží pro tisíce živočichů jako jejich město.


Braňme kácení suchých stromů, mohou vytvářet oporu popínavým rostlinám, stačí je ohradit, aby neohrožovaly lidi, a nechme je existovat dál. Suché stromy v krajině jsou navíc mementem stále připomínajícím, že něco není v pořádku. Na holé, dříve zarostlé části krajiny si člověk rychle zvykne a přestane bojovat za její obnovu. Dejme prostor přírodě, nemusíme mít vše pod kontrolou. Přírodu svou chytrostí ani technikou nepřekonáme. Sama má schopnost se obnovit. Vezměme si například staré opuštěné zámecké parky s potůčky, jezírky a obrovskými stromy. Nebo extrémní příklad Černobylu, kam člověk řadu let nevkročil ze strachu z radiace. Zde výskyt vzácných zástupců flóry a fauny není výsledkem práce osvíceného člověka, ale jeho nepřítomnosti. Miliony let fungující ekosystém vegetací hustě porostlého zemského povrchu byl za sto let zotročen a zničen ve prospěch lidského ega a jeho víry v sebe sama.


Staňme se pokornými, skromnými, vnímavými k přírodě, citlivými k jejím dějům na naší planetě. Poznávejme přírodu a vychovávejme k tomuto naše klienty i celé naše okolí. Říkejme jim, jaký typ staveb je přirozený a nejméně škodí tomuto světu. Nemá to nic společného s normami ani trendy stavebního establishmentu, jako je zateplování a podobně.


Buďme v těchto názorech nekompromisní, jde totiž o hodně. Buďme nedůvěřiví k úředníkům i politikům, nemíní vážně dobré úmysly, které deklarují. Jde jim jen o posílení jejich byrokratického postavení. Dokud jim teče voda z kohoutku, neudělají nic pro napravení situace, i když tvrdí opak.


Smysl má jakýkoli čin, který napomůže uzdravit svět. Vezměme si příklad ze dvou mužů: Prvním je Joseph Beuys, který v roce 1982 na uměleckém jarmarku Documenta v Kasselu představil akci 7 000 dubů, kterou předurčil budoucí environmentální problémy, a tímto zahájil vlnu sázení tisíců stromů v přírodě i městech. Druhým byl Tadao Ando, který inicioval založení Setouchi Olive Foundation, jež s pomocí dětí a studentů začala ostrov Setouchi, zdevastovaný průmyslem a zemědělstvím, osazovat olivovníky v počtu několika set tisíc kusů. Dnes je toto území nádherným zeleným ostrovem. Za tyto své činy oba géniové sklidili ve své době nepochopení a výsměch. Toho se také nebojme, protože jsme se dostali do situace, kdy každá větvička a


každá louže má smysl.







FacebookSdílet
Líbil se vám článek? Nemusíte dávat like, dejte nám
o tom vědět kliknutím na ikonku srdce.
Facebook






Podobné články







< zpět na přehled článků


Co je nového



Chcete-li dostávat čerstvé informace a získat přístup k vybraným placeným článkům pro předplatitele,
můžete se zdarma zaregistrovat k odběru našeho newsletteru a z odběru se kdykoli odhlásit.


xČtenář     xFirma
Tento web používá cookies - více informací. Pokračováním souhlasíte s jejich použitím.