EUR  |  Košík 0 ks
Introlife

Sucho


Suchá louka (Foto Shutterstock, autor Marsan)
Martin Verner, 6.6.2019
Shutterstock
185 vidělo         4 se líbí




Další INTRO, jenž vyjde na sklonku léta, se bude věnovat vodě a jejímu vztahu k architektuře. Květnové setkání členů redakční rady, redakce a vydavatele vyústilo v debatu nikoli takovou, na kterou jsme zvyklí – obvykle hledáme ty nejpozoruhodnější stavby a lidi, s nimiž bychom vám chtěli zprostředkovat setkání. Tentokrát jsme se dobrali k fatálnímu problému, kterým je úbytek vody v celé republice.


V podstatě nezáleží na tom, jestli jde o cyklický výkyv nebo trvalou změnu. Reálně vysychají studny, schnou lesy. Dokladem toho je katastrofální nedostatek vody na jižní Moravě. Jak k odstranění důsledků náporu sucha mohou přispět architekti a krajinářští architekti? Uceleněji vám na to odpovíme v připravovaném vydání časopisu. Nicméně je potřeba řešit spoustu drobných dilemat hned. Například – je stavba přehrad a tento způsob zadržování vody v krajině účelný? Možná méně, než se zdá. Voda je potřeba na polích, v lesích, zahradách, ve studních a zvodních… Z přehrad se tam nedostane, nebo jen s dalšími náklady spojenými s přečerpáváním.


Pozitivní příklad jsem zaregistroval v lese u Slavonic, kde máme letní dům. Všiml jsem si, že majitel svažité části lesa vyoral jakési brázdy (hluboké asi 15 cm), které kopírují vrstevnici. To znamená, že voda z tajícího sněhu nebo z deště nestéká po úbočí, ale zachycuje se v brázdách a pomalu se vsakuje do půdy. Příklad ukazuje, že i s malými náklady se lze chovat racionálně a v podstatě vysoce efektivně. Nečekejme na to, až někdo postaví přehradu a co nám řeknou v televizi. Co kdybychom vlastními silami vytvořili za humny brázdy v úbočích?


Jiný příklad: U činžovního domu jsme nechali zahradníky zrekonstruovat zahradu, zasadit ovocné keře, bylinky, kvetoucí trvalky a položit travní koberec, aby na něm mohli sousedi a zejména děti pobývat. Pěkný malý kousek vnitrobloku. První rok po rekonstrukci jsme v na zalévání spotřebovali 11 kubíků pitné vody, rok nato 14 kubíků. Je to moc? Vzhledem k tomu, kolik stínu a příjemného klimatu zahrada vyprodukuje, se domnívám, že ne. Někdo si myslí opak. Podíval jsem se na internetové stránky Pražských vodovodů a kanalizací – Praha má téměř 4 500 kilometrů vodovodních potrubí na pitnou vodu. Distribuováno bylo asi 97 milionů metrů krychlových vody. Loni (2018) se jí ztratilo asi 13,5 procenta z přepravovaného objemu. Jde o miliony kubíků… Máme nechat uschnout zahradu a ušetřit 10 metrů krychlových vody? Co představuje větší hodnotu, kde leží hranice? (Mimochodem, včera večer jsem viděl kropicí vůz splachovat relativně čistou vyasfaltovanou ulici. Povrch byl jen mokrý, několik kubíků vody odteklo do kanálu…)


Možná že první krůček leží v oddělení pitné a užitkové vody. V tomto smyslu by lidé asi uvítali, kdyby jim někdo pomohl s technicky jednoduchými a zároveň esteticky hodnotnými řešeními k zachycování a distribuci dešťovky. Nebo aby se stalo normou navrhovat do budov rozvody pro šedou vodu. Ve městech, na venkově. Hned. Letos. Po vrstevnici!






FacebookSdílet
Líbil se vám článek? Nemusíte dávat like, dejte nám
o tom vědět kliknutím na ikonku srdce.
Facebook






Podobné články







< zpět na přehled článků


Tento web používá cookies - více informací. Pokračováním souhlasíte s jejich použitím.