EUR  |  Košík 0 ks
Cihla

Knihovna s krbem


Kristýna Brožová, 18.5.2019
Alžběta Dvořáková
313 vidělo         3 se líbí




Před dvěma lety byla na radotínském kopci dokončena jednopatrová vila, společné dílo Jaroslava a Lucie Rónových. Stavba, jíž se přezdívá Šnek, ukrývá okolo deseti tisíc knih…


Ve jménu pálené cihly


Oválný, spirálovitě rozvinutý půdorys kopírující pohyb hrnčířského kruhu odkazujícího ke keltské kultuře, oheň plápolající v samém srdci domu, keramické tvárnice, pálená cihla… Stavba spojující tradici i moderní technologie, zasazená do krajiny bývalých keltských hradišť a inspirovaná románskou architekturou, byla navržena manželi Rónovými pro jejich přítele Jana Dvořáka, vydavatele a milovníka knih a umění. Není tedy divu, že celému domu dominuje patrová knihovna, kde své místo našly i sochy a obrazy. Skulpturálním dílem je bezesporu i krb, zhotovený z ohnivzdorné cihly a liberecké žuly, jenž upoutá pozornost hned při vstupu do spodního patra knihovny, které zároveň slouží jako společenská místnost. Podívá-li se člověk vzhůru, jeho zrak se po kruhové galerii, lemované z jedné strany knihami a z druhé trubkovým vyhřívaným zábradlím, vyšplhá až po klenbu kopule, jíž do interiéru proniká denní světlo. Princip spirály, symbolizující duchovní rozvoj, je téměř všudypřítomný. Zkamenělý amonit z Madagaskaru je dokonce součástí základů domu – stejně jako kámen z hory Říp – a venkovní točité schodiště dovede návštěvníka až na střechu, kde se mu naskytnou fascinující výhledy do okolí. Vila se skládá ještě z dalších místností (kuchyň, ložnice, pracovna, koupelna, technické zázemí…), z většiny z nich lze rovněž vyjít na terasu nebo balkon.



Zvenčí zaujmou sloupy a fasáda z cihlových obkladových pásek, které představují jednodušší možnost, jak dosáhnout vzhledu cihlového zdiva. Při pohledu shora připomíná vila otevřenou knihu, čehož je docíleno propojením několika geometrických tvarů, jimž vévodí kruh – symbol tradice, přírodní magie, věčnosti…


Knihovna s krbem se nyní spolu s dalšími 185 přihlášenými projekty utká o Českou cenu za architekturu. O vítězích se rozhodne letos na podzim.



Pět otázek pro Lucii Rónovou:


Co vás, respektive vašeho manžela k projektu radotínské vily přivedlo? Není příliš běžné, aby sochař/malíř byl zároveň architektem…


Už si přesně nepamatuji, u jaké příležitosti jsme se poprvé setkali s manželi Dvořákovými, ale vybavuji si velice dobře, že si Jaroslavovi postěžovali, že jim již druhý architekt navrhuje dům a oni stále nejsou spokojeni. Jaroslav mi o tom řekl a zeptal se mě, zda bychom jim spolu nemohli vymyslet neobvyklý dům. Sám by si na něco takového netroufl. Podílel se na vymýšlení počáteční ideje a já jsem na tomto společném základě vytvořila definitivní řešení celého projektu. Co nás velmi oslovovalo, bylo to, že pan Dvořák kladl hlavní důraz na knihovnu a až poté na vlastní pohodlné bydlení. Z našeho pohledu ideální a osvícený investor. Byla to pro nás velká výzva a zároveň radost.



Potýkali jste se během realizace s nějakými komplikacemi?


Ještě před počátkem stavby se vyskytly problémy se schválením stavebního úřadu. Dům „neodpovídal okolní pravoúhlé zástavbě“, a tak jsme se museli několikrát sejít s komisí u oválného stolu – opravdu mají na stavebním úřadě veliký oválný stůl – a probrat, co znamená pravý úhel. Bylo to celkem úsměvné, avšak stavební řízení se protáhlo o rok. Nakonec projekt prošel.


Proč jste zvolili eliptický půdorys domu a jakou roli hraje v návrhu spirála, pro níž je vile přezdíváno Šnek?


Středobodem celého projektu je právě oválná knihovna s krbem, reprezentativní a kapli se podobající prostor, vyzdvihující význam knihovny jako duchovního chrámu, v němž se milovník knih pan Dvořák bude cítit povznesen nad malichernostmi běžného životaběhu dole v údolí. Eliptickým půdorysem se svým způsobem vymezuji vůči všudypřítomným bílým krychlím. Spirála vyplynula z logiky věci sama, jakoby mimochodem, ale potvrzuje ono zásadní uvědomění si sebe sama v časoprostoru – centrálním bodu, z něhož spirála vychází nebo do něhož vchází. Roli hraje i praktické hledisko – oválná knihovna pojme více knih, není tam žádný nevyužitý roh.


Co vás vedlo k použití cihelných pásek k obkladu fasády?


Jde o tradiční materiál, který navozuje pocit tepla, cihla stavbu zjemní. Navíc téměř celý dům je zděný a původně měl mít i provětrávanou fasádu z pálených cihel, ale nakonec zůstaly alespoň velice kvalitní obkladové pásky.


Čím je výjimečný krb, který je dominantou knihovny?


Krb byl Jaroslavem navržen speciálně pro tuto stavbu jako pocitová konstanta v ubíhající eliptické křivce. Byl na místě vyzděn neuvěřitelně šikovným zednickým mistrem „Jožanem“. Do poslední chvíle jsem sama nevěřila, že dokáže krb dle skic fyzického modelu v měřítku jedna ku pěti vyzdít z cihel. Speciálními výduchy pomáhá krb v chladných měsících vytápět obytný prostor knihovny a sám teplo akumuluje. Dokonce má své jméno, Jules, a odkazuje na Julese Vernea – jehož dílo je blízké panu Dvořákovi i Jaroslavovi – a jeho fascinující svět ponorek, vzducholodí, pevnostních staveb a jejich specifickou estetiku.



Zdroje:






FacebookSdílet
Líbil se vám článek? Nemusíte dávat like, dejte nám
o tom vědět kliknutím na ikonku srdce.
Facebook






Podobné články







< zpět na přehled článků


Co je nového



Chcete-li dostávat čerstvé informace a získat přístup k vybraným placeným článkům pro předplatitele,
můžete se zdarma zaregistrovat k odběru našeho newsletteru a z odběru se kdykoli odhlásit.


xČtenář     xFirma
Tento web používá cookies - více informací. Pokračováním souhlasíte s jejich použitím.