EUR  |  Košík 0 ks
Cihla

Jíl, voda… a kus srdce


Kristýna Brožová, 31.10.2020
Foto archiv firmy
163 vidělo         1 se líbí




V podhůří Krušných hor leží malá cihelna, kde umějí velké věci. Cihly zde vyrábějí tradičním způsobem a podle původních receptur již desítky let. Bez dobarvování, bez chemie, výhradně z českých přírodních surovin. Právem tak mohou být hrdi na produkty dosahující nejvyšší možné kvality, po kterých je poptávka nejen ze strany českých památkářů.


Malebná továrna, která dnes patří společnosti BRISPOL, stojí v Kadani na severozápadě Čech od roku 1885. Právě odtud pocházejí vysoce jakostní cihly, dlažby, fasádní pásky a tvarovky, jež bychom našli na stavbách po celé zemi i v zahraničí. Vyhledávány jsou především jako stavební materiál využívaný při rekonstrukcích historických objektů, jako jsou hrady, zámky, kostely či prvorepublikové vily, ale často jsou uplatňovány také na novostavbách. Ceněny jsou zejména pro své jedinečné vlastnosti, k nimž patří vysoká pevnost, velmi nízká nasákavost a odolnost vůči kyselým dešťům, mrazu i chemikáliím. „Bez obav je lze použít i pod vodou, například ke stavbě studní, stok či kanálů, a díky vysoké pevnosti také jak pro pochozí, tak i pojezdové plochy,“ prozrazuje Jaroslav Zeus, odborný garant firmy a zástupce pro Prahu a Středočeský kraj, během naší návštěvy. Výrobky BRISPOL si navíc dokážou uchovat svůj přirozeně krásný vzhled i barvu, na jejíž výsledný odstín má vliv pouze směs čistě přírodních surovin a technika výpalu. „Nijak je nedobarvujeme, a proto ani postupem času neblednou a odolají vlivu UV záření,“ doplňuje.



Ruční výroba atypických prvků


V novodobé historii se místní závod specializoval na výrobu šamotových tvarovek pro ocelárny a slévárny, ty však v průběhu let začaly ztrácet uplatnění. „Šamot je žáruvzdorný materiál používaný na vyzdívky pecí, krbů, kamen, tepelných agregátů a v průmyslové výrobě. Dříve se jím zásobovaly ocelárny a slévárny, kde se využíval pro odlévání oceli. Časem se však technologie odlévání změnila a šamot již nebyl potřeba, v případě vyzdívek začal být nahrazován modernějšími materiály, například žárobetonem či minerální vatou,“ vysvětluje Jiří Souček, statutární ředitel společnosti BRISPOL, a dodává: „To nás vedlo ke změně výrobního programu, který je dnes zaměřen převážně na cihly, dlažby, fasádní obkladové pásky a další prvky na míru.“





Mezi významné zakázky firmy BRISPOL patří replikování historického zdiva a dalších stavebních prvků, jako jsou dlažby, parapety, římsy a podobně. To si často žádá výrobu prvků atypického tvaru, k čemuž závod využívá původní stroje zámečnické dílny. Příkladem může být oprava rozpadlého cihlového plotu u památkově chráněné fary ve Vrchotových Janovicích, kde bylo potřeba vytvořit zákrytové cihly kosočtvercového tvaru a netypického rozměru (obr. 1). Další realizací, jež stojí za zmínku, je vila na pražské Hanspaulce. Pro provětrávaný systém fasád a přizdívky požadoval investor subtilnější a odlehčené cihly, které by příliš nezatěžovaly kotevní systém. Firma tedy vytvořila odlehčené cihly v zúženém formátu (290 × 100 × 65 mm), přičemž v pohledu zůstal standardní český formát (290 × 65 mm) zachován (obr. 2).



„Díky ruční výrobě a původnímu technickému vybavení jsme schopni poměrně rychle reagovat na změny ve výrobním procesu a během několika dní zhotovit formy různých velikostí i tvarů. Často se tak na nás obracejí lidé, které s jejich specifickými požadavky jinde odmítli,“ vyjmenovává Jiří Souček výhody staré továrny a dodává: „Často dané zakázce přizpůsobujeme také recepturu a technologii, protože ne vždy je žádoucí zhotovit cihlu s těmi nejlepšími vlastnostmi. Pokud jde o repliku historického objektu, musíme nejprve původní zdivo analyzovat a konkrétní prvky vyrobit tak, aby se co nejvíce podobaly těm původním – tedy měly i odpovídající nasákavost, pórovitost, pevnost a podobně.“


Možnosti keramické dlažby


Zkušenosti zde mají nejen s atypickými tvary v podobě nejrůznějších vyboulení, zkosení a podobně, ale vyrobit umějí i cihlu kolkovanou, s reliéfem, otisky prstů či třeba pórovitější strukturou, pokud si to daný projekt žádá. Výjimkou není ani pálená keramická dlažba. Ta je díky tradiční receptuře pevná, odolná vůči mrazu a neklouže. Působivým příkladem mohou být šestihranné dlaždice, položené v sídle Husitského muzea v Táboře, nebo replika historické dlažby v mnišském chóru kostela Pražského Jezulátka. Ta byla zhotovena na základě dochovaného torza barokních dlaždic, skládaných ze tří barev,
což vytváří plastický efekt.



Česká cihla pro obnovu českých památek


Materiál, který se v cihelně BRISPOL zpracovává, pochází výhradně z tuzemska a jakostně dosahuje nejvyšší možné úrovně. Tvoří ho pouze přírodní suroviny, jako jsou jíl, voda a ostřivo v podobě písku či lupku, a je tedy stoprocentně recyklovatelný. K výpalu dochází v tunelové peci, přičemž celý proces výroby včetně lisování a sušení trvá čtyři týdny. Výsledkem jsou výrobky s žíhaným zbarvením, které oceňují nejen památkáři, ale i architekti. „Vypadají přirozeně, na rozdíl od průmyslově vyráběných cihel, které mají jednolitou barvu, což při použití na větších plochách může působit uměle,“ vyzdvihuje Jiří Souček další přednosti produktu, který je od roku 2016 dodáván například i na rozsáhlou obnovu Chebského hradu. Ta si zatím vyžádala asi 200 tisíc cihel, včetně na míru vyráběných stříšek či doplňků pro nároží, a zdaleka ještě není u konce. „České památky si jednoznačně zaslouží spojení s tradičním českým výrobkem,“ uzavírá statutární ředitel.



Kontakt:
BRISPOL
www.brispol.cz






FacebookSdílet
Líbil se vám článek? Nemusíte dávat like, dejte nám
o tom vědět kliknutím na ikonku srdce.







Podobné články







< zpět na přehled článků


Co je nového



Chcete-li dostávat čerstvé informace a získat přístup k vybraným placeným článkům pro předplatitele,
můžete se zdarma zaregistrovat k odběru našeho newsletteru a z odběru se kdykoli odhlásit.


xČtenář     xFirma
Tento web používá cookies - více informací. Pokračováním souhlasíte s jejich použitím.