EUR  |  Košík 0 ks
Voda

Efektní i efektivní kořenová čistírna


Kolektiv autorů, 28.11.2019
Foto archiv firmy
437 vidělo         2 se líbí




Stačí jediný pohyb a litry pitné vody skončí v kanalizaci. Nehospodárné nakládání se zdroji pokračuje dál, a to navzdory změně klimatu. Řešení je přitom snadné – recyklace. Tu umožňuje fasádní kořenová čistírna, která coby zdroj nahradí klasickou studnu. Vyčistí totiž šedou i černou vodu. „Jde o patentovaný systém. Účinnost v odstranění biologicky odbouratelných látek se pohybuje na devadesáti pěti procentech,“ říká Rostislav Dvořák, produktový manažer zelených střech a fasád firmy LIKO-S.


Fasádní kořenová čistírna vypadá na první pohled jednoduše – jako efektní zelená stěna, která se vine kolem domu a vytváří chladivé útočiště. Ve skutečnosti jde o propracovanou soustavu čerpající inspiraci ze samočisticích procesů přirozených mokřadů. Základním principem je průtok předčištěné odpadní vody systémem kazet. Výsledek je vhodný třeba k zalévání zahrady.


„Všichni platíme za vodu, abychom ji následně po jednom použití poslali za další peníze do kanálu. Kořenovka situaci mění. To, co vyčistí, mohou lidé znovu použít ke spláchnutí, k závlaze ostatních zelených fasád nebo jiných ploch v areálu,“ popisuje Rostislav Dvořák.


Kouzlo nerezové kaskády


Systém částečně připomíná klasické zemní kořenové čistírny. Nejdříve je nutné an­aerobní předčištění. To probíhá ve vícekomorovém septiku osazeném na odtoku z budovy. Slouží k separaci nerozpustných látek, současně se už v této fázi kultivují bakteriální kmeny, které vodu čistí. Takto předpřipravená voda se shromáždí v akumulační nádrži s plovákovým spínačem. Odtud je přiváděna na fasádu do sestavy nerezových kazet.


„Kazety fasádní kořenové čistírny jsou dvouplášťové. Vnitřní plášť je trvale zaplavený. Obsahuje jednak rostliny, jednak bakterie zodpovědné za čisticí procesy. Voda z něj přepadává do vnějšího pláště, který disponuje filtry, a navíc také otvory. Ty umožňují průtok do další vnitřní kazety níže. Takto voda postupně ,propadne‘ celou kaskádou až do sběrného žlabu,“ vysvětluje Rostislav Dvořák.



Živá voda pro rostliny


Technologie pracuje s oběma procesy běžně užívanými k úpravě vody. V zaplavené kazetě s rostlinami probíhá denitrifikace, proces přeměny dusičnanů na plynný dusík. Jeho podmínkou je omezení přístupu kyslíku. U nitrifikace jde o přeměnu amonia­ku na dusitany a dusičnany. Odehrává se ve vnější kazetě, kde je voda naopak řádně okysličená, čímž vzniká prostředí, ve kterém uhynou škodlivé bakterie.


„Výhoda vertikálního systému spočívá v tom, že odpadní voda na odtoku je zbavena amoniaku a současně je plná dusičnanů, což jsou přímé živiny pro rostliny. Pokud jsou zalévány špičkově vyčištěnou odpadní vodou s vysokou koncentrací dusičnanového dusíku, daří se jim více než s jakýmkoli jiným hnojivem. Je to pro ně jako živá voda. Z hlediska závlahy je tento proces velmi vhodný. Více prosperující zeleně znamená více ekopřístupu, více zadržování vody v krajině, lepší hospodaření s vodou a spoustu dalších souvisejících výhod,“ říká Michal Kriška-Dunajský, odborník na přírodní čištění odpadních vod z Fakulty stavební VUT v Brně.


O dva kroky před legislativou


Současné normy u odpadních vod sledují mimo jiné obsah organických látek, které reprezentují hodnoty chemické spotřeby kyslíku (CHSK) a biochemické spotřeby kyslíku (BSK). Přípustné znečištění je 150 mg/l u CHSK, v případě BSK jde o 40 mg/l. S tím si fasádní čistírna hravě poradí.


„Účinnost v odstranění biologicky odbouratelných látek se pohybuje na devadesáti pěti procentech. Mám-li hotový produkt s něčím srovnat, představte si například vyčištěnou říční vodu,“ popisuje Rostislav Dvořák. V případě kancelářské budovy LIKO-Noe jsou hodnoty na přítoku 650 mg/l BSK, zatímco na odtoku 3 mg/l. Systém je tak účinnější, než vyžaduje legislativa.


Vlastní zelená oáza


Fasádní kořenová čistírna může u rodinných domů vyřešit problém vysychajících studní. Česko totiž dlouhodobě sužuje úbytek vody. „Klimatická změna je evidentní. Zvyšují se průměrné teploty a mizí dlouhodobé deště. Mají spíše formu přívalových srážek, které se nevsakují, ale odtékají z krajiny pryč. Proto se snižuje hladina podzemní vody,“ říká Michal Šperling ze sdružení stavitelů a projektantů kořenových čističek Kořenovky.cz.


Průměrně vyprodukuje každý Čech 103 litrů odpadní vody za den. To u běžné pětičlenné rodiny znamená 515 litrů denně, jež nenávratně zmizejí. Po patřičných úpravách by se přitom daly použít ještě jednou, a to k vytvoření vlastní zelené oázy. Fasádní čistírna má navíc pozitivní dopady přímo na stavbu – přirozeně ji ochlazuje odparem vody. Díky rostlinám vzniká kolem budovy příjemné mikroklima, kterému mohou ještě pomoci další zelené plochy a stromy na pozemku.


Rozdíl je citelný. Beton se může přes léto rozpálit až na 70 stupňů Celsia. Měření na LIKO-Noe však dokládají, že s fasádní kořenovou čistírnou lze dosáhnout snížení teploty o čtyřicet stupňů. Už jeden metr čtvereční kořenové čistírny totiž odpaří pětatřicet litrů vody za den.



Bezúdržbová mokřadní vegetace


„V Česku jsou relativně populární klasické ­mechanicko-biologické aktivační čistírny. Jenže ty vyžadují péči. Pokud se jim lidé dostatečně nevěnují, nefungují správně a kvalita vyčištěné vody je nízká. Rizikem je pak kontaminace zdrojů v okolí,“ říká Michal Šperling. Dodává, že v případě „kořenovek“ je provoz stabilní a údržba minimální.


To potvrzuje i Rostislav Dvořák: „Kořenové čistírny jsou osázeny mokřadní vegetací, kterou není nutné přihnojovat či se o ni jakkoli starat. Totéž platí i pro fasádní kořenovku. Jediný úkon, jejž zákazníkům doporučujeme, se provádí na podzim. S příchodem mrazů ukrývají rostliny energii do kořenů, takže jejich horní části odcházejí. Je vhodné je odstřihnout.“ Jde však o ryze estetické hledisko. Na čisticí schopnost kazet zastřihávání nemá vliv. Na jaře se znovu zazelenají a pracují stejně jako předtím.


Minimální výška je metr a půl


Aby fasádní kořenová čistírna fungovala správně, musí být vysoká nejméně metr a půl. S vyššími stěnami se pak zvětšují možnosti využití. „Živá hala LIKO-Vo má jedenáct metrů, což je příliš velký prostor pouze na jednu čistírnu. Proto jsme na fasádu umístili tři sady kazet nad sebe, přičemž každá funguje jako samostatný celek. Má vlastní přítok i sběrný žlab,“ popisuje Rostislav Dvořák.


Na vyčištění odpadních vod, které vyprodukuje jeden člověk za den, jsou třeba tři metry čtvereční fasádní kořenové čistírny. Je možné ji ukotvit přímo do obvodové zdi budovy. Druhou variantou je samonosná konstrukce. Svislé síly jsou přenášeny do základové desky domu nebo do betonového pásu zbudovaného pro tyto účely. Díky tomu je možné postavit fasádní čistírnu i u staveb s nízkou nosností.



Výhoda škálovatelnosti


Stávající budovy i nové projekty, rodinné domy i výrobní haly. Kaskádu kazet lze umístit téměř kamkoli. „Velkou výhodou kořenových čistíren je to, že zvládají nárazový provoz. Představte si například hotel, který je ve všední dny poloprázdný, zatímco o víkendu je návštěvnost desetkrát vyšší. Klasické čistírny potřebují stabilní přítok znečištění a výkyvy jim dělají problém. To se kořenovek netýká,“ dodává Michal Šperling.


V případě fasádní čistírny je ale nutné dodržování podmínky užívání pouze pro šedou a černou vodu. „Systém je určen pro klasickou komunální vodu, ne pro průmyslovou. Ta může obsahovat chemické látky, které jsou pro bakterie v kazetách likvidační,“ říká Rostislav Dvořák.


Kontakty:
LIKO-S, a.s.
U Splavu 1419, 684 01 Slavkov u Brna
http://www.liko-s.cz






FacebookSdílet
Líbil se vám článek? Nemusíte dávat like, dejte nám
o tom vědět kliknutím na ikonku srdce.
Facebook






Podobné články







< zpět na přehled článků


Co je nového



Chcete-li dostávat čerstvé informace a získat přístup k vybraným placeným článkům pro předplatitele,
můžete se zdarma zaregistrovat k odběru našeho newsletteru a z odběru se kdykoli odhlásit.


xČtenář     xFirma
Tento web používá cookies - více informací. Pokračováním souhlasíte s jejich použitím.