EUR  |  Košík 0 ks
Beton

Domy v mlze


Jan Hejhálek, 15.10.2019
Foto Lukáš Pelech
2274 vidělo         14 se líbí




V Královéhradeckém kraji pod Jestřábími horami leží malá obec Rtyně v Podkrkonoší přibližně s třemi tisíci obyvateli. Stojí tu stará zvonice z roku 1544. Nivami si kdysi cestu vymlel potok Rtyňka, jehož břehy lemují nevelké zahrádky, tu a tam s typicky krkonošskými domky. Mezi nimi vyrostly i nové Domy v mlze.




Domy v mlze
Rodinný dům Kořínek, rodinný dům Tlučhoř
Místo: Rtyně v Podkrkonoší
Autor: STUDIO RAKETOPLÁN / Jakub Adamec, Pavel Nalezený, Petra Hušková, Marek Nedělka, Samuel Nekola, Tereza Dědková, Radek Vaňáč
Projekt: 2012–2013
Realizace: 2013–2014
Užitná plocha: Dům Kořínek 84,9 m2, Dům Tlučhoř 68,2 m2
Zastavěná plocha: Dům Kořínek 76 m2, Dům Tlučhoř 50,8 m2
Plocha pozemku: 1 510 m2
www.raketoplan.com





V okolí těchto dvou malých domů naleznete malebné roubenky či zděné stavby z plných pálených cihel, odhadem sto i více let starých. Z tohoto pohledu jsou Domy v mlze jiné. Dominují jim betonové stěny, minimalistický půdorys, prostorově velkorysá okna. Do místní zástavby však přesto zapadají. Betonové tvárnice, jež jsou zde použity, není nutné obkládat polystyrenem či omítat. Tvary staveb jsou obyčejné a venkovské, přesto působí jako moderní sochy.


Projekt vychází z konceptu kamenů či skalisek, které leží v mlze a vystupují z ní. Zmíněnými kameny či skalisky jsou domy, mlhou konstrukce, jež je měla propojovat a nacházet se nad společným prostorem. Ze stavby mlhy nakonec sešlo. V podkrkonošské Rtyni ale přesto vznikly objekty, které ukazují, jak by se mohlo v podobných oblastech v budoucnu stavět.





Zůstat obyčejní


Vedle požadavků investorů ovlivnilo návrh domů rtyňské prostředí, okolní zástavba či poloha. Pozemek, na kterém se stavba nachází, totiž obklopuje z jedné strany silnice I. třídy a z druhé strany potok Rtyňka, kvůli němuž spadá značná část pozemku do záplavového území. Domy tak bylo nutné postavit poměrně blízko silnice, a tím vystavit potenciálnímu hluku. I to je důvod, proč je na této straně vyšší zeď z betonových tvárnic – z materiálu, který má dobré akustické vlastnosti, a navíc je na obou stranách pevný. Vzhled vznikajících domů díky jejich velikosti a režným zdem od začátku tak trochu připomínal obydlí myslivce z animovaného večerníčku o maxipsu Fíkovi.




Díky betonu je na světě spousta krásných a zároveň účelných staveb. I proto jsme se v druhém vydání časopisu INTRO zaměřili právě na tento materiál a přinesli 148 stran zaměřených na beton a architekturu.


„Maxipes Fík se stal naší inspirací z toho důvodu, že v něm výtvarník Jiří Šalamoun dokázal přesně abstrahovat venkov,“ vysvětluje Pavel Nalezený, jeden z autorů stavby. „A nejen to. Když nakreslil cirkus, každý cirkus poznal. Když nakreslil klauna, byl to klaun. A když v animovaném večerníčku uvidíte dům, je vám jasné, že se díváte na dům. Jiří Šalamoun nekreslil nic složitého, ale držel se základních, obyčejných tvarů. A téhož jsme chtěli docílit my. Území, na kterém se mělo stavět, je totiž typickým venkovem. Osídlenou krajinu posázenou několika malými domky střídá neosídlená krajina a zeleň. Nemohli jsme proto přijít a jako ti ,velcí‘ architekti udělat něco, co bude hrozně vidět. Nechtěli jsme na sebe nijak upozorňovat. Chtěli jsme postavit normální domy a být obyčejní. Ono to zní možná zvláštně, ale přesně to byl náš cíl. Zůstat obyčejní. Myslím si totiž, že nás dnešní doba nutí k určitým extrémům. Obyčejnost je jako matka, ke které můžeme přijít pro objetí, která nás zahřeje a dá nám klid.“



Rozhovor se Zdeňkem Tlučhořem, majitelem domu


Pohledový beton se tu objevuje i v interiérech na schodištích, stěnách či stropech. Rodinných domů, ve kterých je použitý beton v takové míře jako u vás, příliš není. Jak dům vnímáte z pohledu mikroklimatu?


Nutno říci, že jsem si tento materiál sám nevybral. Navrhli mi ho architekti. Nyní o něm mohu mluvit jen v superlativech. Například v zimě, kdy venkovní teploty klesly na minus patnáct až minus dvacet stupňů Celsia a já večer v domě zatopil, vyhřál se na jedenadvacet stupňů. Ráno předtím, než jsem odešel z práce, se teplota pohybovala kolem devatenácti a půl stupně. Dům opravdu výborně izoluje a díky velkým proskleným plochám, které jsem zde chtěl, má v zimě i hezké tepelné zisky. Z pohledu topení jde o velmi levný dům.


Jak se zde cítíte v létě?


Příjemně. Dům se samozřejmě jako každý jiný prohřívá. V létě, kdy byla ta velká horka, jsem tu měl i sedmadvacet stupňů. Mám ale pocit, že podobné či vyšší teploty byly v tuto roční dobu běžné.


Když jsem projížděl městem, všiml jsem si, že jsou zde vedle tradičních krkonošských stavení i domy typové. Proč jste chtěl dům od architektů?




Celé znění článku je k dispozici pouze předplatitelům časopisu INTRO a odběratelům našeho newsletteru. Pokud mezi ně patříte, prosím, přihlaste se


Přihlásit seNewsletter




FacebookSdílet
Líbil se vám článek? Nemusíte dávat like, dejte nám
o tom vědět kliknutím na ikonku srdce.
Facebook






Podobné články







< zpět na přehled článků


Co je nového



Chcete-li dostávat čerstvé informace a získat přístup k vybraným placeným článkům pro předplatitele,
můžete se zdarma zaregistrovat k odběru našeho newsletteru a z odběru se kdykoli odhlásit.


xČtenář     xFirma
Tento web používá cookies - více informací. Pokračováním souhlasíte s jejich použitím.